Získávání bioplynu z papírenských odpadních vod

Podle závěrů výzkumných pracovníků univerzity ve švédském Linköpingu obsahuje odpadní voda z papírenské výroby velké množství organického materiálu, který může být přeměněn na bioplyn. 

Podle závěrů výzkumných pracovníků univerzity ve švédském Linköpingu obsahuje odpadní voda z papírenské výroby velké množství organického materiálu, který může být přeměněn na bioplyn. Švédská energetická agentura spolu s Univerzitou v Linköpingu a vybranými subjekty z oblasti papírenského průmyslu financují částkou 14,8 milionu SEK výzkum v této oblasti na dobu dalších dvou let.

Celkem 70 vzorků odpadních vod ze sedmi papíren ukazují, že roční potenciál získávání bioplynu z papírenského odpadu je přinejmenším 70 milionů Nm³ metanu^a. “Doufáme v dosažení hodnoty 100 milionů Nm³, což je pravděpodobně reálné po finálním doladění procesu. Toto množství by znamenalo nárůst produkce bioplynu zhruba o 65% ve srovnání z celkovou produkcí bioplynu ve Švédsku v roce 2012” říká profesor Linköpingské Univerzity a manažer projektu Bo Svensson, který na projektu pracuje spolu s Dr. Annikou Björn a Dr. Jörgenem Ejlertssonem.

Laboratorní testy identifikovaly u různých druhů papíren místa s největším potenciálem pro výrobu bioplynu. Například velký potenciál se ukazuje v odpadních vodách z bělení, strojů na výrobu papíru a odpadních vod ze sedimentace v mechanických procesech zpracování dřevní drtě. V sulfitových papírnách je slibný potenciál v kalu ze sedimentace obsahujícím vlákninu.

Výsledky z předchozích dvou let výzkumu jsou natolik slibné, že nyní přechází výzkumná činnost z laboratoří do reálných provozů.

V dnešní době čistí většina papíren svoje odpadní vody aerobními technologiemi, které ovšem spotřebují mnoho energie. Nyní budou v praxi posuzovány dvě anaerobní technologie, které se již osvědčily laboratorně. Jsou to UASB (upflow anaerobic sludge blanket) a CSTR (completely stirred tank reactors) s recirkulací kalu. V obou případech je využíván bioplyn, který se tvoří v průběhu procesu.

Dále bude také testována aktivní recirkulace kalu ze sedimentačních nádrží do reaktorů. Toto může dále zvýšit výtěžek bioplynu a redukovat náklady na odvodňování a provzdušňování sedimentačních nádrží.

Výzkum vedený ve spolupráci s Scandinavian Biogas Fuels AB, Pöyry Sweden AB a několika papírenskými podniky již přitáhl značný zájem a to jak mezi národními, tak i zahraničními subjekty.

“Jsme o krok napřed před zbytkem světa, protože máme extenzivní znalosti o podmínkách potřebných k úspěšnému rozvoji bakteriálních kultur v reaktorech” dodává profesor Svensson.

^a(Nm³ – objem při teplotě 0 °C a tlaku 101,325 kPa)

Zdroj: sciencedaily.com