Bioplyn získaný z odpadu je přinejmenším desetinásobně efektivnější ve snižování emisí skleníkových plynů ve srovnání s bioplynem z energetických plodin

Výzkumníci z Univerzity v anglickém Bangoru spolu se svými kolegy z německého Institutu Thünen dospěli k jednoznačnému závěru, že tekutá biopaliva a bioplyn z cíleně pěstovaných plodin jsou nejméně efektivní z hlediska snižování emisí skleníkových plynů vztaženo na hektar využité půdy i z hlediska dotací na podporu OZE. 

Výzkumníci z Univerzity v anglickém Bangoru spolu se svými kolegy z německého Institutu Thünen dospěli k jednoznačnému závěru, že tekutá biopaliva a bioplyn z cíleně pěstovaných plodin jsou nejméně efektivní z hlediska snižování emisí skleníkových plynů vztaženo na hektar využité půdy i z hlediska dotací na podporu OZE. Ještě hůře, tyto produkty by mohly vést i ke zvýšení globálních emisí skleníkových plynů díky nepřímému využívání půdy k produkci biomasy na úkor pěstování potravin.

Pro srovnání - bioplyn vyráběný z odpadu dosahuje přinejmenším desetinásobně nižších hodnot emisí skleníkových plynů na tunu sušiny biomasy a na hektar využité plochy, resp. vede k cenově efektivnímu snižování emisí skleníkových plynů.

Feed-in-tarify na výrobu ”bio” elektřiny podporují výrobu elektrické energie ve velkých  bioplynových stanicích a stejně tak závazné cíle pro přimíchávání biopaliv do PHM zase podporují výrobu tekutých biopaliv z cíleně pěstovaných energetických plodin.

Je však zřejmé, že tato strategie není v souladu s většinou možností jak obnovitelně vyrábět bioenergie a efektivně tak snižovat závislost na fosilních palivech a tím pádem i emise skleníkových plynů přispívající ke změně klimatu.

Zatímco emise skleníkových plynů vznikající nepřímým využíváním půdy k pěstování energetické biomasy, která je následně využita při výrobě bioplynu tedy mohou být v součtu vyšší než emise vznikající těžbou a používáním fosilních paliv, anaerobní digesce odpadů jako je hnůj, kejda či potravinářské odpady, snižuje emise skleníkových plynů, které vznikají při skladování a kompostování těchto substrátů pokud nejsou tyto využity v procesu anaerobní digesce, přičemž na nižší hodnoty emisí v porovnání s používáním fosilních paliv se tak dostáváme ještě před jejich zpracováním na samotný bioplyn. Nicméně pozor je třeba dát na minimalizaci emisí čpavku během skladování a aplikace digestátu vznikajícího v bioplynových stanicích jako vedlejší produkt v procesu výroby bioplynu.

 Zdroj. www.phys.org